Revoluce

20. únor 2009 | 22.08 | rubrika: básničky a texty

Opatruj se v souboji,

Tvoje bolest

Je má...

Oslavím

Tvoje vítězství,

Vždyť je i moje...

Společně na plný čáře

Jsme přece

Věčnými vítězi.

A v říši snů se

Ujmeme moci...

Sny totiž splnit jdou...

Moc dobře to vím,

Že přijde revoluce,

Spojí se duše

A dojde na má slova...

Srdce spojíme,

Pak i naše ruce,

Po letech konečně

Uvidím Tě znova...

Rozsvítil jsi

Lampu v mých

Myšlenkách temných

A z šedi

Vykouzlil

Miliony barevných

Vzpomínek na

Nás, vždyť i já

Jsem součástí,

Aniž chtěla bych být...

Systém mě ničí...

Snad proto křičím,

Všechno se jednou změní...

Moc dobře to vím,

Že přijde revoluce

A pomyslná krev

Bude prolita...

Moc dobře vím –

Spasí to naše duše

A z toho důvodu

Ji tak uvítám...

Budeme smět tančit

Spolu, navěky...

Vyvolaná vzpoura

V převrat světa sklouzne

A dojdem´ ke štěstí,

Spoj srdce, duše, ruce...

Naše hra

Happy end kéž by měla.

Přesně to bych chtěla,

Takhle bych to chtěla.

žádné komentáře | přidat komentář

To, co nám neublíží

4. únor 2009 | 20.57 | rubrika: básničky a texty

Oči si protírám, ráno

Přišlo a přišlo moc brzy...

Z úžasu nevycházíme,

milujme to, co nám neublíží...

Basy mě ze spánku budí,

Budík má tak ostrý hlas,

Z krásných snů bojím se jen tak

Odejít a nechat Tě v nich stát...

Až na konci

Pochopíme – vše se nám

Mění před zraky...

My nemůžeme nic!

Nic, nic...

Až ve finále

Si uvědomíš

Pravdu, kterou nám život

Napsal úplně sám...

Osud je denním chlebem,

Fatalistů svatý ideál...

Až na konci

Pochopíme – vše je nám

Pod nos dáváno

A když hledáme víc,

Tak nic...

Nic nenacházíš,

Nic nezměníš...

Jednou to přijde,

Přijde ta chvíle,

Vezmeš svůj život

Do rukou zase...

Chceš změnit svět?

I já jsem chtěla...

Víc, víc, víc

Než mi osud dal...

Křičím z plných plic!

Nic, nic...

Nic neslyšíte,

Nic nevidíte...

žádné komentáře | přidat komentář

Sen, který mě chrání (For L.T.W.)

2. únor 2009 | 21.30 | rubrika: básničky a texty

Nenech mě usínat,

Propadat se, propadat...

Nenech ji uvadnout,

Květinu záhadnou...

Když na ni dýchneš Ty,

Dáš jí naději...

Uprostřed noci do ulic

Vyrazit bez důvodu,

Osud nemůžeš porazit,

Nemůžeš na svobodu...

Chytáš se do svých sítí...

Nenech mě věřit lžím

Naivním a laciným...

Nenech mě uvadnout,

Svou květinu záhadnou...

Do ulic vycházíš

A lampy rozsvěcíš...

Ode dne, kdy jsem viděla

Na nebi svoji hvězdu,

Okno si večer otvírám

A hledám si k ní cestu...

Klikatou, strmou cestu...

Už nikdy nemít strach...

Co víc si můžu přát?

Nenech mě nikdy procitnout

Ze snu, který mě chrání...

Vždycky donuť mě zastavit

Na Tvoje zavolání...

Nenech mě nikdy vydechnout

S pocitem, že už nechci

Znova se ještě nadechnout,

Bez těla budu lehčí...

Nemít strach – moje přání...

žádné komentáře | přidat komentář

Střela (kousíííček je for L.T.W. ;-) )

26. leden 2009 | 22.02 | rubrika: básničky a texty

Další noc mám
Před sebou,
Nejde to spát...
Tak jak mám potom žít?

Až ráno mě zas
Probudí tón,
budu se utápět
ve snách...

Ten nebo on?
Duch nebo stín?
Drogy nebo alkohol?

Střelba a potom prach,
vrah nebo sebevrah?
Pomsta či trest?
Chceš mě snad vést?

Vůdce či nepřítel?
Žák nebo učitel?
Hlídá můj dech,
na ruku mou
dá svou...

Další nocí
se ozývá křik,
nejde to spát
a nejde to snít...

Do stropu můj
pohled už snad
vypálil obrovskou
díru...

Ten nebo on?
Duch nebo stín?
Přelud a nebo moc vína?

Střelba a ze mě dým,
znovu se narodím,
poslední den,
nádech a vjem...

Vedeš mě nebo ne?
Kam spolu půjdeme?
Na světa kraj
půlnoční sen
svůj žít...

Stavím si hrad...
Budu v něm žít...
A máš mě ještě rád?

Řítí se na Tebe
střela a pro Tebe
do svalů svých
zachytím ji...

Ty bys to udělal,
kdybys na mym místě stál!
Vždyť už Tě znám,
nikdy´s mě nenechal
se bát...

Nic to není

25. leden 2009 | 11.54 | rubrika: básničky a texty

Proti Slunci,

proti bouři...

Dívej, dusím

se tu v kouři...

Dělej něco,

zachraň aspoň

jednu duši

jednou láskou...

Zase přijde ten den,

kdy mě neuvidíš,

psát mi nezkoušej už

a volat tím spíš...

Za okamžik zmizím,

za okamžik malý...

Čas od času

se odmlčím,

je třeba vyčistit si

něčím silným vlastní hlavu...

Na všechno

zapomenout s tím,

že budu mít tu možnost

vrátit se zpět k svýmu davu...

Tak proti Slunci

a proti bouři

kráčím sama,

město v kouři

zapomnění

v osamění...

Bolí to, však

nic to není...

Znovu přijde ten den,

kdy ti sejdu z očí,

znovu přijde ten den,

svět se pootočí...

Za okamžik malý

sejdu ti z mysli...

Čas od času

se vytratím...

Bez jedinýho slova,

bez náznaku svýho cíle...

Neptám se,

jestli se to smí...

Beze slov, slz a gest

dám přednost svojí vlastní síle...

Čas od času

ti šach mat dám

a mlčky půjdu kolem

bez náznaku svýho citu...

Čas od času

to udělám...

I mě to ale stojí

sílu, odvahu a vinu...

Jen jednou získat křídla,

uletět a pak se vrátit...

Do nebe se podívat...

A pak se někde v pekle ztratit...

Dítě (For L.T.W.)

22. leden 2009 | 23.01 | rubrika: básničky a texty

Vzpomínám na jedno léto,

Na den, kdy mi dobře bylo,

Na den, kdy se něco stalo...

Něco ve mně posílilo

Pocit, že to nikdy nevzdám...

Pocit, že mám ještě dýchat...

Vrátit obět, oltář čeká...

Osud v ten den karty míchal...

Jsou to roky, ale stále

Před sebou mám tak zoufale

Děsný pohled na anděla,

Tenkrát jsem to nevěděla...

Stav se horší, pryč Tě vezou,

Dívám se a nepochopím...

Proč v tu chvíli ve studený

Chodbě musel být zrovna můj stín...

Vzpomínám si, dopoledne

V ten den byla jsem to dítě...

Odpoledne bylo jasný,

Dospělost se na mě sype...

Mohl to být někdo jiný,

Kdo se na to musel dívat...

Bez pocitu viny vidět,

Jak se nad Tebou jen stmívá...

Cizí silou, něčí vinou,

Od tý doby věřím, že jsi

Pořád se mnou, hlídáš mě tak,

Jako kdysi hlídala jsem

Sama Tebe, pohledem na

Temný nebe chtěla jsem Tě

Přivolat jen na okamžik,

Vysvětli mi, kde ses tady vzal...

Nemáš strach? (tak asi pro mýho strážnýho anděla)

20. leden 2009 | 19.27 | rubrika: básničky a texty

Padám...

Létám...

Nemám strach...

Tvých sil mi ještě zbývá dost...

Rozesmát...

Uvěřit...

Budeš stát

Na tom místě, kde jsi stál ?

Tak před usnutím

Dívám se vpřed

A poslouchám tóny,

co hladí mě dál...

Kdybys tu byl,

Hladil bys mě

Tak, jak bych

Si přála?

Padáš...

Létáš...

Nemáš strach?

Bráníme se navzájem...

Hvězdy už nám

Do klína nejspíš

Všechny stihly

Spadnout...

Neusínej!

Teď neusínej!

Teď je ta chvíle,

Kdy můžu využít víru...

Ještě sílu mám,

Chci bojovat,

Chci všem ukázat,

Že dokážu vstát...

Říši andělů,

Bílým křídlům, snům...

Mám zas sílu vládnout...

Láska? To ne ...

Jen víra v to, že

Až poletíme,

Tak se nepustíme...

Nechtěla jsem,

Abys se mnou šel,

Ale Ty ses přidal...

Teď jsem za to ráda...

A víc než jen ráda...

Šípy (For Chosé =) )

15. leden 2009 | 22.52 | rubrika: básničky a texty

V jedný krátký chvíli

Se otřásl svět...

A nechal srdce zkamenět...

A kolikrát

se srdce může rozehřát?

Kolikrát mám

šanci ještě usmívat

Se jen tak ?

O šípech mám už pravdu svou...

Jen zjišťuju, že necelou...

Nedokonalou, šílenou...

A v jeden den

led se stává srdíčkem...

V jedný krátký chvíli

Se otřásl svět...

A pod žebry roztál led...

A kolikrát

Může člověk mít zas rád?

Kolikrát, je jedno,

Hlavně, že teď...

Ať není sám!

O šípech mám už pravdu svou,

Jen zjišťuju, že necelou...

Nedokonalou, zkreslenou...

A vytáhnout je

Neumí ani lékaři...

Stahy svalů srdečních...

Zvony pod žebry a smích...

Úsměv, jenž nelze jen

Tak beze slov pochopit...

O šípech celou pravdu znát...

A v jedný větě shrnout svět...

V jedný větě všechno říct...

A nemuset se ohlížet...

Zrcátko (pro někoho =) )

7. leden 2009 | 16.16 | rubrika: básničky a texty

Den se šeří

K večeru,

Cítím pohled Tvůj

A užívám si mráz...

Snad dojdeme

K závěru,

Že nejtěžší je jít

A pak oslovit...

Ostatní je

Potom krásný

Cítění...

Ostatní je

Potom síla

Životů...

Skrz zrcátko

Pohled chytám,

Já Tě znám...

Jsi jedním z princů mých...

Tvým jménem druhým – hřích!

Okamžikem jediným,

Kdy fyzika byla mým

Zájmem největším -

Zlomek jedný vteřiny,

Kdy slunce paprsek

Zrcátko odrazil...

Do očí Ti záblesk padl,

Ze zlata...

Chvíli slepý, chvíli vidí,

Nakrátko...

Pohled věnovaný zpátky

Přijímám...

Jsi jedním z princů mých...

Co blíž bych chtěla znát...

Bez okolků všechno říct...

Chtěla umět bych...

Světlem slunce

Značně šetří

A usíná...

Mám druhý jméno – hřích!

A v očích smutný smích...

Posel

29. prosinec 2008 | 22.12 | rubrika: básničky a texty

Spadaný listí jen tak sbírá,

Vítr ho znovu rozfoukal...

A na co pravou rukou sáhne,

Ve zlato hned se promění...

Do země se dívá,

Skrývá svoje tajemství...

K nebi obrací se

A nese vzácný poselství...

Předurčen osudem,

Předurčen, aby šel

A svý srdce nabízel lidem...

Chybí mu tvoje tvář,

Jen pohlazení, polibek,

Aby usínal s klidem...

Zapadající slunce prosí,

Aby ho nenutilo jít...

Aby zas nemusel jít domů

A sám se k spánku uložit...

Do polštáře slzy

Vsáknout už se nestačí...

Tajemství v sobě skrývá,

Nemůže říct, že otáčí...

Světem otáčí sám

A jenom ruky mávnutím

Může uklidnit bouři...

Svoji sílu by dal,

Jen aby poznal lásku tu,

Po který tolik touží...

Kde jsi, když je tu sám?

Počká rok, dva, tři,

Ani věčnost mu nevadí...

Jen aby tě zas hladit směl,

skoro zapomněl,

Že už to dělal...

Předurčen osudem,

Předurčen, aby k lidem šel,

Aby dobro jim snášel...

Aby všichni mu vstříc šli,

Ale aby obchod mu

Zas tak moc nevynášel...

Kde jsi, když je tu sám?

žádné komentáře | přidat komentář