Kolektivní vina

28. únor 2010 | 18.33 | rubrika: básničky a texty

=> Scooter - She´s the Sun <=

Kdyby šel zastavit
čas a třpyt
a slávy lesk...

A úžas hvězd
a píseň – zvěst...
A o sto šest

Nočním městem běh,
rozběsněný tep,
rozvířená mysl

dovolí spát?
Ne, tohle ne!
A víc už nic...

Nikdy, neraduj se!

A tak tu stojím dál
a rozjímám
a nevěřím

svým myšlenkám,
pocitům
v srdci zrozeným

a rozumovým lžím...

Kde to jsme
a kde se bere v nás
špína dnešního dne?
Co špatně děláme?
Dýcháme?

Kdyby šel zastavit
kolotoč uprostřed jízdy
jen,

život můj byl by
několikrát zastaven...

Tak kde je ta brána
do pekel, když zrána
do špíny se znova
sama probouzím?
A není přítel ten,
kdo se zdá být přítelem!

A jsi to Ty, ten kdo mi chybí!
Když s pocitem viny denně
chodím spát...

Já nevěřila tomu, že
stoletá pravda postihne
i mě!

Ale nevzdávám to
a s větrem v zádech,
běžím a nádech mě bolí
víc a víc...

Ale klidně
řeknu to znova!
Nic špatně nedělám!
To svět sám!

My tu snazší cestu nevolíme.
My se přece světa nebojíme.
Padá na nás špína...
kolektivní vina?

My tu směle spolu bojujeme.
Světu my se ještě vysmějeme.
Padá na nás špína...
kolektivní vina
rebelů?

Zopakuju to
- nic špatně nedělám.
To svět sám.
To on sám!

Větru, dešti spolu poručíme,
světa my se přece nebojíme.
Vstříc všem svým dnům světlým
rebelové plují po nebi.

My tu snazší cestu nevolíme.
Světa my se přece nebojíme.
Padá na nás špína...
Kolektivní vina...
Rebelů...

žádné komentáře | přidat komentář

Všichni dobří muži

10. únor 2010 | 19.38 | rubrika: básničky a texty


Všichni dobří muži,
hrdinové statní
nám vymřít nesmějí !

Za poslední růži,
za poslední drobnost
dám své políbení...

Tomu, kdo umí lásku dát
a na oplátku nežádat nic,
tomu, kdo umí mě rozesmát,
prostě je k rubu mojí mince líc...

Tak trochu cynický a bezcitný
k lidem, které nemá rád...
Upřímně citlivý a odvážný
za princeznu svou se rvát...

Do krve a jako
o svůj vlastní život
bude chtít se prát...

Se životem samým,
proti proudu
času, klidně i vícekrát...

Potom nastav tvář
a tahle chvíle bude
patřit už jenom nám...

Pak mi ruku dej,
spolu odejdem´
někam. A kam ? Jedno místo znám...

Na světě je věcí několik
a láska je zrovna z těch,
které tě osloví a naplní
a potom ležíš na zádech...

Bezmocně na zemi,
máš v prachu tvář
a směje se ti nepřítel...

A proto musíš být,
musíš žít...
Abys zachránit mě chtěl...

Všichni dobří muži,
hrdinové statní
nám vymřít nesmějí !

Ostatní jsou kluci,
o životě nemaj´
ani tušení...

Možná ještě dnes,
možná zítra už
objeví se statný hrdina...

Na obzoru žen,
které zklamané budou
znova začínat...

Pevná ruka, mužná hruď,
rozhodnost, no buď jak buď...
Jen když budeš hrdinou...

Při dojetí v očích pláč,
hrdina už není rváč,
když tu stojí tváří v tvář...

Všichni dobří muži,
hrdinové statní,
nám vymřít nesmějí !

Aby ženy mohly
po celý svůj život
žít ve sladké naději...

Aby mohly doufat,
že se jednou zčistajasna
objeví...

S růží v ruce,
s dárkem, se svým velkým srdcem
nabídne objetí...

Že jednou přijde on,
silák, šampion,
svět se rázem jen tak zastaví...
Že jednou přijde on,
jen se objeví, bude tady
a už nezmizí...

žádné komentáře | přidat komentář

Speciální (tak trochu for L.M.)

2. únor 2010 | 17.14 | rubrika: básničky a texty


=> Kanye West - Amazing <=

Šedá chodba, schody dlouhý,
prázdný pohled pouhopouhý,
v očích přízrak minulosti,
která končí, když se spustíš

Na cestu objevení nových snů,
na cestu dospělých a podvrhů...

Je to dávno, je to zvláštní,
ticho a pak vlna vášní,

Vzpomínek a zvláštních citů,
co tu děláš, pročpak jsi tu?

Jedny oči, jeden úsměv,
v davu se mi ztrácíš,
usmívej se, jestli můžeš,
ať rána nekrvácí...

Vzpomínky na života
téměř půl...
Pak se, člověče, neciť
jako v plotě kůl...

Mezi davem, mezi nimi,
vždyť sem patří a můj limit
vypršel mi, je to dávno,
je to zvláštní, sakra zvláštní...

Vyhlížíš mě, čekáš na mě,
konečně Tě vidím...
Díváme se na ty davy
nedospělých, malých lidí...

Budu na to myslet ještě
několik dní...
Ta chvíle byla naprosto
jedinečná,
speciální...

Je to dávno, je to zvláštní,
přesto jako bych tu včera
ještě stála, jen se bála,
výsledků svých, jedna z mála...

Je to krásný, na Tvý straně,
v rukou pomyslný zbraně,
je to zvláštní, vhání slzy,
neutíkej takhle brzy...

Chladná chodba, dlouhý schody,
k tomu tolik nesvobody,
k tomu tolik, tolik strachu,
že snad snaha skončí v prachu...

A přesto tolik života, tolik hlasů zní,
vzpomínky na dětství prožitý a ztracený...
Je to skvělý, je to zvláštní,
pocit hřejivý a krásný...

A přitom bolí a k slzám dohání,
když vzpomínám na svých
posledních pár dní...
V těchto chodbách...

Tolik hlasů, tolik očí,
ale jeden hlas mi stačí,
ten, co vedle mě teď mluví,
přátelsky, tak jak to umí...

Budu na to myslet ještě
několik dní...
Ta chvíle byla naprosto
speciální...

žádné komentáře | přidat komentář

Skeč (For E.R.)

17. leden 2010 | 21.15 | rubrika: básničky a texty

Zaplatím daň
za další štěstí...
Za blízkost těch
nejbližších bližních...

Za blízkost Tvou
ze sna se vzbudím,
za blízkost Tvou
s ďáblem se spřízním...

Za okamžik,
kdy Tvoje oči
středobod světa
najdou v mých očích...

Kdo jsi teď Ty?
A kým jsem teď já?
Kým jsme byli
a co bude dál?

S úsměvem zdolali jsme křeč,
i tragédie byla skeč !
Tací jsme byli ?
Tací jsme byli !

Neškodný malý podvody
mohli jsme zvládnout jenom my...
Tací jsme byli ?
Tací jsme byli !

Na obrázcích
a v mysli mojí
zůstáváš vždy...
Pravda je dvojí...

Máš jiný svět
a já mám ten svůj
a přesto chci zpět
o rok, pár let...

A přesto bych spíš
nevzala nic,
co se nám stalo,
zpět, ani den...

Radši půjdu dál
a budu čekat,
že na mě čekáš
a přivítáš zas...

Tu, kterou dala by Ti dech,
kdybys měl sílu jenom na
poslední výdech !
Poslední výdech !

Pořád jsi přítel, příteli !
A jedním přáním z největších -
abys jím zůstal ...
Přítelem zůstal ...
Navždy zůstal ...

S úsměvem na krizi a žal,
aby to nikdo nepoznal...
vzájemný krytí,
když není zbytí...

Podívej, otoč listy zpět,
bezstarostný, ten dětský svět!
Tací jsme byli ?
Tací jsme byli !

A zůstanem !

žádné komentáře | přidat komentář

Soudný den

30. prosinec 2009 | 22.08 | rubrika: básničky a texty

=> Army of Lovers - The Judgement Day <=

V náš soudný den
sám tu budeš stát...
Budeš přemítat
A budeš vzpomínat...

V náš soudný den
sám tu zůstaneš...
budeš rozjímat...
Budeš litovat?

Já nikdy!

Neznám význam pojmu hřích
a nezpovídám se!
A když se někdy zpovídám,
tak knězi nikdy ne!

Z principu chci krátce žít
a vycítit ten den,
kdy rozloučím se světem
a zmizím, zmizím všem...

S vážnou tváří beze slov,
jen pohled do očí,
pak na křídlech andělských
v nebe odletím...

V náš soudný den
sám tu budeš stát,
budeš litovat
a chtít se zpovídat...

Až soudný den
přijde, budeš se kát...
Za to, že mě máš rád,
nezkoušej proklínat

mě nikdy!

Neznám význam pojmu hřích
a nezpovídám se!
Když mým "hříchem" největším
láska a štěstí je...

Lásku vidí jako hřích
jen kdo ji nepoznal
a moje štěstí v neštěstí
- to neovládám, ne?!

Když se setmí, ožívám,
nad ránem chodím spát...
Z davu aurou vyčnívám
a slabost nedám znát!

V náš soudný den
nepoteče krev...
Duše odletí dřív,
než bys řekl švec...

V náš soudný den
by kapka krve snad
na škodu nebyla...
Ať je to trochu zvrat!

A změna!

Než odejdu,
jeden slib mi dej,
neodpovídej
na otázky všech...

Znáš pravdu mou,
bezostyšnou...
Nevybíravou,
tak ať zůstane Tvou

už navždy!

V náš soudný den
budou věci se dít!
Kampak poletíš,
duše moje, víš?

Že netušíš?
To není žádný div,
i sám Satanáš
chce Tě do pekel...

Ne jinam!

A přitom je
v nebi ještě spousta míst,
jen konexe mít
a všechno zařídit...

A v soudný den
pohledem do očí
beze slov rozloučit
se a pak vyrazit...

Už navždy!

žádné komentáře | přidat komentář

Princip žití (For L.T.W.)

19. prosinec 2009 | 21.22 | rubrika: básničky a texty


Ich & Ich - Macht dein Licht an

"Na střechy domů v ulici
se snáší sníh...
Pouliční lampy prozrazují
tajemství...

A na zemi se leskne
ve vší kráse jasný, hladký led...
Jen si dopnu kabát
a jsem u Tebe hned...

Tiše zhasni,
zkus ještě spát...

Jenom blázen
chce pravdu znát...

Letím k Tobě mrazem,
hořím, je ze mě rázem
Tvůj snící...

Letím k Tobě po tmě,
jsem přece anděl Tvůj,
v ruce mám svíci..."

Nezhasínej,
nenech mě spát...

Ty mě hlídáš...
Proč? Máš mě rád?

Město zázraků a
trojrozměrných snů...
Kde se zastavíš,
tam s Tebou klidně zůstanu...

A plnými doušky
vychutnávám vzduch...
A zlatí andělé
nás pozorují...
Bůh?

"Tiše zhasni
i oblohu..."

Vidíš to, co
já nemohu...

V ruce svícen třímá,
já v duchu ještě zpívám
si tóny

Na varhany hraný,
Frauenkirche, Zwinger...
vzpomínky bolí!

Nezhasínej!
Neodcházej!
Odpovídej!
Doprovázej!

Nezhasínej!
Ukaž svou tvář!

Neodcházej!
Co z toho máš?

"Celý město svítí,
jsi princip mýho
věčnýho žití!

Neodložím kopí,
dokud bezpečím Tvým
nejsem si jistý!

Tiše zhasni,
budeme spát...

Pravdu o nás
nemůžeš znát..."

žádné komentáře | přidat komentář

Dlužníci

8. prosinec 2009 | 20.16 | rubrika: básničky a texty

Deštěm i sluncem ulicí
dvě nohy, duše bloudící
ve víru myšlenek...
A ještě věřící

Že všechno svůj důvod má,
že není žádná náhoda,
že to, co stane se,
je čistě osudný...

Všichni jsme byli bezvěrci,
všichni jsme chtěli naději
a kdo z nás našel ji,
přežívá...

Mám jiný hodnoty!
Jsem asi z jiný planety!
Ale kdo miluje, vyhraje...

Jestli se něco nemá stát,
tak věř, že se to nestane...
Ale kdo miluje, přežije...

Na stole tichý rádio,
hlasatel žádá o slovo,
zachránit chtěl by svět...
Kdyby to jenom šlo...

Pokoj, mír, lásku lidem všem!
A slovem božím – zákonem
rázem se ohání...
Copak to někdo chtěl?

Všichni jsme něčí dlužníci,
svoje díky dlužící
lidem, silám, snům...
I já...

Až nebe zčerná na uhel,
prozradím ti tajemství...
Jen ten, kdo miluje, vyhraje...

Prozradíš mi, kdo to chtěl?
A kdo kalendář otáčí...
V ten den, kdo miluje, nezemře...
Mám svoje hodnoty!
Jsem asi z jiný planety!
A ten, kdo uvěří, zvítězí...

Nediv se, že zůstávám...
Vždyť jsem přece jako Ty!
Budu bojovat!
Slibuji...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Byl spatřen ráj

20. říjen 2009 | 22.11 | rubrika: básničky a texty

Tak obecně .. ale i pro medvídka =) Co jinýho se taky dá napsat na písničku s názvem "Venus and Mars" ?

Ráj,
Byl spatřen ráj...
To když jsi stál
tenkrát tak blízko za mnou...
A naše ruce

spojily nás...
Byl spatřen ráj,
to když jsi stál
a já chtěla z Tvých očí
poznat Tvá přání...
Byl spatřen ráj...

Na ničem jiném nezáleží,
láska, to je to, oč tu zrovna běží...
Láska, to je to, oč se v kostky hraje,
Láska ... miluješ, nikdy neprohraješ!

Láska, dávám Ti, Ty mi směle vracíš...
Láska – trápení, to se nevyvrací...

Zastavme čas, zastavme svět!
Vraťme se o chvíli zpět...
A když jsi pryč, zrychleme čas...
A zrušme dny...

Mám,
teď jedno mám,
už zase mám
přání svoje tajný...
Je nepoddajný...

Zas spatřit ráj...
Mít celou noc,
mít celý den
a říct, co všechno cítím...
A pak se chytit
do pavučin...

Na ničem jiném nezáleží,
láska, to je to, oč všem vždycky běží...
Láska, to je to, co se vyhrát nedá,
láska ze země odpadlíky zvedá...

Láska, přísahám, srdce buší, buší,
to když Tě vedle sebe aspoň tuším...

Až vyjde slunce, vzpomínej,
až bude zapadat, neusínej...
A bude se sklánět nad naši zem...

Ráj,
byl spatřen ráj,
to když jsi stál
tenkrát tak blízko za mnou
a naše ruce...

Spojily nás...
Byl zažit ráj,
když usínal
jsi jen tak tiše za mnou...
A Tvoje ruka

Mě objala...

Mám,
už zase mám,
teď jedno mám
přání svoje vzácný...
Aby tak krásný
náš život byl...

žádné komentáře | přidat komentář

Zahaleni tmou

18. říjen 2009 | 23.25 | rubrika: básničky a texty

For Freeze & E.R. (asi jsem vzpomínala .. a už dlouho zase vzpomínat nechci ;-) )

Na svou bolest nemysli,
dočasný je trápení...
Vždyť nic věčně netrvá...
Zavři oči, v klidu spi...

šli jsme, zahaleni tmou,
anonymní, překrásnou...
Ruku v ruce, oba smích
na tvářích i na duších...

šli jsme za svým světlem v dál,
kdekdo by se tady bál...
Jenže Ty máš mě a já,
já Tě v ničem nenechám!

Můžeš si zázrak přát,
mě zkus z něj ale vynechat!
Zázrak je to, že o mně víš!

To, na čem záleží,
na nebi ani na zemi
neletí, neleží...
Je blíž!

Jedenkrát pohrdla jsem Tvou
víc než zvrhlou myšlenkou...
Jedenkrát jsem zavrhla
a tím zachránila nás...

Za mou hlavu nabízí
víc než mohl bysis přát...
Jenže já Ti věřím, víš?
Nemoh´ bys to udělat...

Posílám zprávu tam,
kde odpověď už nečekám...
Přesto si šanci ještě dám...

To, na čem záleží,
to můžem´spolu zachránit...
To, co na čem záleží, jsme my!

Dostali jsme životy,
do něj trochu hodnoty,
jistotu, že i nám třem
osud už byl zpečetěn...

A tak ruku v ruce jdem´,
víc už zkazit nemůžem´,
jen se chraňme, ještě víc,
ani smrt nás neskolí...

žádné komentáře | přidat komentář

Špatně se spí, lehce dýchá

13. říjen 2009 | 22.11 | rubrika: básničky a texty

Je to ten smích
nebo slzy,
co sluší tváři tvý?

Ty něco víš?
Něco tušíš?

U lože špatně se hlídá,
když na něm spí jedna
z těch krásných princezen...

A na loži špatně se spává...

Když u něj
stojí ten,
který je jí hoden jen...

Špatně se z chodby zvídá,
a dírka klíčová
je nepatrná snad...

Špatně se poslouchá...

Šeptá? Ne...
Tvář je nehybná stále...

Tohle je svět
malých loutek
a kdo nás ovládá?

Osud je bůh
nebo floutek,
jenž hraje si s námi rád...

Jen brána zarezlá
brání těm dvěma
v útěku...

A přitom stačí malý klíč
nebo pilka
k úspěchu...

Tohle je svět
nepoznaný
a přesto řád svůj má...
Chaos je
organizovaný...

A všechny pojímá...

A není výjimek...

A nebe je blíž
než si myslí
a brzy budou v něm...

Na okně mříž,
ale co když
ji prostě vytrhnem?

Špatně se spí,
lehce dýchá...
A srdce bije líp...

Krásně se sní
v rukách snílka...
A slzy střídá smích...

žádné komentáře | přidat komentář