Kde teď seš

5. prosinec 2008 | 23.16 |

Přestaňme věřit

pohádkám a lžím...

Nemůžu říct, že

se snad nebojím,

jen chápu...

Přestaňme šířit

pohádky a lži...

Žádná lež z úst

mých už snad nezazní,

jen někdy...

I když nechce se mi...

Uvádět vás v lživá fakta...

A z pomluv pavučiny plíst...

Ale já vám musím lhát,

abych mohla žít...

Jsou dny, kdy věřit

ani nechceme...

A stejně se lží v hlavě

usneme...

Je konec...

Jdu proti zdi...

Jsou noci, kdy se

usnout bojíme...

Ačkoli všechno

ještě nevíme...

Jen zlomek,

jen zlomek lži...

Proč to tady všechno říkám?

Protože vám prostě nechci lhát...

Ale budu muset dál...

Si za lží stát...

abych mohla v klidu přežít...

abych mohla potom odejít...

řídit se srdcem svým...

Svou hlavu mít...

A když tak vzpomínám,

tak na místo se vracívám...

Na místo, kde jsem já

a kolem mě jen pustina...

Neříkám to jenom tobě,

snažím se to říct už všem,

chci odjet pryč, rychle pryč...

Za Krakonošem...

Za nekonečnou bílou...

Za nekonečnou svobodou...

Za nekonečnou hrou,

za Tebou...

Kolik nocí ještě

probdím než

rozhodneš se,

že mi pomůžeš,

můj bože?

Kde teď seš?


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře