Myšlenky

5. prosinec 2008 | 23.17 |

Na ulicích

je tma,

nohama stíráš

špínu a prach

a na nebi zhasla

hvězdá tvá,

já jedu dál

tou svou cestou k ráji...

Jedu a mým

světlem

stala se teď

slunce zář...

Přidávám plyn,

nikdy zpět!

Neotáčím se

a jet

je mou touhou...

mou touhou jedinou...

Na křídlech Tvých

je vidět sníh,

tak čistý jako

v reklamách

na zázrak, co nás

zbaví špíny

po vyprání...

Kdo vyčistí mou

duši vší

špínou města

zasaženou?

Zvuky aut

poraněnou

a tím vším

lehce ztrnulou...

Na cestě svý

já dál

překonávám

hory a sny,

Nikdy ještě

nebylo mi líp...

Přes kaluže,

tratě,

Přes lesy a pole

do ráje...

Ujíždím a nechávám

vás tady...

Můžeš tady

klidně stát,

tam je někdo,

kdo mě rád

uvidí, obejme,

nenechá mě jít...

Ujíždím pryč...

Od srdce tvýho

klíč se snažím

zahodit...

Přidávám plyn

a je mi líp,

když tohle

všechno víš...

Utíkám dál

a za mnou

Slunce pomalu

se chystá spát...

Po zádech

přejíždí mi mráz

a já už chci být

jenom tam...

Kde svůj cíl mám?

U Tebe? Kam jinam

bych měla radši jet?

Do teplý náruče

ti říct, že pro nás

je tu svět...

absolutní

pocit štěstí,

radosti a naděje,

když aspoň v mý

hlavě jsi -

myšlenky nejdou

vrátit zpět...


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře