Tati (nepochopitelný ... a pro mýho otce to neni)

5. prosinec 2008 | 23.22 |

V dáli

rozdělila hvězda

na dvě části nebe,

na naší

A tu,

co dál od sebe máme,

za kterou spolu jdeme,

už unáší ji proud...

Tak dál

tu sedím,

přemýšlím,

jestli

je pozdě

jít za Tebou

a ještě říct...

Že nikdy mi nebylo dobře,

dokud jsem nebyla tady,

že bys měl sám

vycítit, co bych si přála...

Zůstat tu dál,

v horkých dlaních

schovat se chci...

U Tebe jenom...

Já teď,

když do smíchu mi není

a Ty za rohem tiše

přemýšlíš o nás dvou...

Myslím

na dobu,

kdy mezi

náma byl

jenom čistý cit,

jak má být...

A na

Tvůj výraz,

když řekla

jsem Ti jednou

"tati"...

Slzy v očích dlouho jsi měl...

Na Tvoje pohlazení,

to když mi tenkrát dech došel,

na zděšení,

když řekla sem, že to tuším...

Že mě máš rád

víc než jsme si přáli,

víc než bys chtěl...

ale budeš dál...

Tím, čím Tě chci mít...

A debaty u krbu s vínem,

chtěla bych opakovat...

Vím, že i Ty

měl jsi rád společný chvíle..

Tak proč jsou pryč?

Už nemluvíš

tak jako dřív...

Teď přemýšlíš co říct...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře