Teorie zla

5. prosinec 2008 | 23.27 |

Přátelství, tajemství,

šílenství, ruka podaná,

věřit zas jednou zázrakům,

souhra myslí téměř úžasná...

Na břehu řeky divoký

stál tam sám a přemítal

nad životem a úroky,

co mu osud spočítal...

Stál tam sám a snad chtěl říct

"omlouvám se, končím tu",

pak vzpomínka jediná

proměnila horor v jemnou hru...

Šílenství, pád na dno,

tah špatný, ruka podaná,

věřit zas jednou zázrakům,

stojí tam a sako sundavá...

Šílenství, tajemství,

vzpomínka krásná jediná,

on ale pořád stojí tam

košili rozepíná dál...

"Chci skočit, chci skončit,

vyvrátit teorii zla..."

Pak jedna jeho myšlenka

zdánlivě ta poslední

ukončila trápení,

ukončila šílenství...

Viděl nás ruku v ruce jít

po louce celý rozkvetlý,

ruku v ruce alejí,

poslední pohled do vody...

Knoflíky zapínal

a ze země sako si vzal,

viděl nás dva před sebou,

zázrakům zas chtěl uvěřit...

Přátelství, tajemství,

šílenství, ruka podaná...

Pevně ji k sobě přitisknout

a víc už ji nepustit...

Zoufalství, bezradnost

a pak zvonek drnčící,

sice nejsem věřící,

ale Tebe musel poslat Bůh...

Pohledy, úsměvy,

prosby o odpuštění snad...

Dáváš mým žilám krev

a mým plicím čistý vzduch...

Přátelství, tajemství,

šílenství, ruka podaná,

až nejhůř bude jednou zas,

vzpomenu si hned na nás dva...

V tichosti za zvuku

srdce bijícího na poplach,

už nemusíš mít strach,

už nemusíš se nikdy bát...

Chceš skočit, chceš skončit?

Projdi se s touhle myšlenkou...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře