Neplačte

5. prosinec 2008 | 23.27 |

Na posteli pár

okamžiků

užívám si

a do cíle jdu...

Neplačte, smějte

se, bude mi líp...

Zavřu oči a pak

Budu navěky snít...

A tak poslední nádech

si užívám teď...

Leť duše moje,

má duše leť!

Leť za andělem,

co při mně stál,

než jsem ho požádala,

aby to vzdal...

Kdyby se svět

měl do páru slov

snad někdy shrnout,

tak řekla bych jen...

Šílenství, omyl,

ve kterym nechci žít

a jednou chtěla bych

sílu mít...

A skončit se sebou sama,

prý život je dar!

To's nedomyslel,

Ty, kdo's mi ho dal!

Bez lásky a víry,

že přejde mě žal...

Chtěla bych vidět svou krev...

A sbohem všem dát...

Tak sním dál,

že odcházím...

Že nemusím

dívat se, jak vypadá

Svět, jenž mi dal ránu

a já teď nastavim tvář...

Chci ještě jednu...

A pak vidět zář...

Vědět, že pryč jsem

od všeho, co bylo tam,

ve světě, jenž

mě zabíjel sám...

Jediným řezem

půlnoční tmou

pojedu cestou,

cestou andělskou...

Bez bolesti krutý,

Ta nejistota...

Budeme spolu žít,

můj anděl a duše má...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře