Posedlost (For L.T.W.)

5. prosinec 2008 | 23.28 |

Nářek nevyřčený,

Slova pomatený

Z mých úst

Vycházejí nad věčnou otázkou,

Jestli je Bůh nebo ne,

Jestli je ďábel a kde...

Jsi Ty mým andělem

Nebo já tím Tvým jsem?

Mám

V srdci poklad

Od Tebe...

Srdce zamčený,

Drž stráž...

Nikdo vítán není už...

Milován je jen ten,

Který životu dal spád,

Vedle mě by mohl

Dnem i nocí,

Když je slunce i stín

Stát a za ruku mě

držet, když mám strach...

V srdci hroty kopí,

Nikdo nepochopí

Bolest, kterou pro mý

Dobro mi přinášíš...

Dám

Bezpochyby cokoli,

Jen ať tolik nebolí

Ten Tvůj pohled do očí,

Když svíčka dohasíná,

Touha se mění v posedlost,

Konec hry...

Zašeptám jméno Tvý

Ráda za každou svou

strachy vykřičenou

smutnou modlitbou...

S dechem v koncích padám,

Láska neuvadá, nikdy

Nevzdám svůj boj

A chci Tě zpátky sem!

Zakřičím jméno Tvý

Ráda za každou svou

Strachy zašeptanou

Smutnou modlitbou...

Čekám, že u dveří mých

Jednou snad zazvoníš,

Čekám každičkou noc

Na kouzlo příchodu...

A tak několik svic

Někdy míň, dneska víc

Jako každou svou noc

Tiše probdělou,

Znovu zapaluji,

Čekám zazvonění,

Marně? Andělský smích

Z nebe jasně zní...

Plamen dohasíná,

Bolest odeznívá,

Krev se vytrácí ven,

Tělo dopadá...

Tóny rozeznívá

Struna našich duší,

Tušíš, co se děje?


Spolu vzlétáme...

Zašeptám jméno Tvý,

K němu připojím svý,

Ať ví každý, kdo tohle čte,

kde má duše je...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře