Zvrácená

9. prosinec 2008 | 21.59 |

Nenávratně v temnotě,

Ve vzduchu i ve hmotě,

Nenávratně někde pryč,

Kde se rodí jenom kýč,

Kde se zmírá v samotě,

Kde se vzala, tu se vzala,

Pravda opět zvítězila,

Zesílila, zešílela,

U zrodu zla prostě stála!

Dej mi ruku,

Říkej se mnou

Modlitbu, tu po staletí

Uznávanou, milovanou,

Věř, že znova budeš mít...

Štěstí jednou nadosah,

V srdci smích a v očích strach,

Záleží jen na tom,

co v tu chvíli uděláš...

V ruce zbraň a v hlavě stín,

Znovu si to rozmysli,

Buď už bude pozdě,

Nebo budeš štěstí mít...

Možná jenom nadosah...

Nenávratně ztracena,

Nestydatě zvrácená,

Pochopitelně jdu s ní,

S pravdou, tou, co zabolí,

Když ji říkáš do očí...

Kde se vzala, tu se vzala,

Z úst se zase vyřítila,

Aniž bys byl věřil, že to

Bude lepší nevyslovit...

Dej mi ruku,

Říkej se mnou

Modlitbu, tu po staletí

Uznávanou, milovanou,

Věř, že jednou štěstí se Ti...

Přilepí se na paty,

Vyplní Ti všechny sny...

V očích smrt a hrůza,

Co se bude dít?

Nadosah jsi štěstí měl,

Natáhnout jsi ruku chtěl,

Klíčem byla pravda,

Vyslovit´s ji měl...

Jenže jsi zapomněl...

Až se bude soutěžit

O nejhorší okamžik,

Přihlásím se s minutou

Ticha za duši, tu Tvou...

Co jsem komu udělala?

Duši svou bych zaprodala

Ďáblu klidně bez okolků...

Jenom abych zapomněla...

Dej mi ruku,

Říkej se mnou

Modlitbu, tu po staletí,

Uznávanou, milovanou,

Věř, že znova budeš mít...

Štěstí znovu nadosah,

V očích smích a v srdci strach,

Záleží jen na tom,

Kdo Ti osud psal...

Anděl nebo satanáš,

Duši černobílou máš...

Pocit těžký újmy

A ztráty nevratný...

Ty se mi snad zdáš...

Štěstí ještě naposled

Nadosah a nadohled,

Kdo je podepsaný

Za Tvým osudem?

Štěstí ještě naposled

Nadosah a nadoslech,

Volá, piští, křičí,

Tak co uděláš?

V ruce zbraň a v hlavě stín,

Dobře si to rozmysli,

Záleží jen na tom,

Co ve scénáři máš...

A co uděláš...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Zvrácená markisha®blbne.cz 10. 12. 2008 - 17:03
RE: Zvrácená piittii 12. 12. 2008 - 12:50