Zázraky se nedějí

20. duben 2009 | 16.52 |

Nečekám zázrak,

Jen pouhý dění...

A chvíli doufám

Ve zlepšení...

Že něco přijde,

Všechno se změní...

Tak jako kdysi...

Jen mírný chvění...

Změnilo se v otřesy ohromný!

Co otřáslo duší jedinou?

Jenom malý uvědomění...

Zázraky se nikdy dít už nebudou!

Můj svět se třásl,

Jediný sousto

Nemůžu polknout,

V duši mám pusto...

Zapomeň na to!

Ty vaše rady!

Jednou to přejde?

Otoč se zády

K okamžiku, který zabolel

A s odstupem času ještě teď,

Kdykoli si na to vzpomenu,

Srdce z těla chce a já ke dnu jdu...

Tak kdo jsi? Můj přítel? Nepřítel?

Anděl, sluha, rádce, učitel?

Na co si to spolu hrajeme?

Jistě nevím ani, jestli žijeme...

Tak kdo jsi? Můj stín? A slunce zář?

Moje srdce, duše, svědomí?

Ten, co za mě v boji vyhrává?

Ten, který mě svírá pevně v náruči...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře