Prapodivný akt

9. květen 2009 | 22.08 |

V ruku osudu –

V to jediný

Věřit dokážu...

A zdůvodnit

Si, co se děje, když

Už nic nevidíš

A bolest necítíš...

V ruku anděla –

V to jediný jsem

Věřila

a věřit budu dál...

Není to bůh,

Není to sen...

Nejsem blázen!

Jsem?

Na kříž díváš

Se s trpkou nadějí,

Že bůh to vyřeší...

Na kříž dívám se

A vím, že přišlo to,

Co přijít muselo...

Že v rukách osudu

Je setkání...

Že měnit nemůžu,

Co vytváří...

Není to bůh,

Není to lež...

Život je jen hra...

A spadne opona...

V ruku anděla –

Že osudově

Chrání nás...

Mě a moje

Srdce, duši,

Pocity... a strach?

Ten mít nemusím...

Strach mít nemusím...

Padá opona

A nechápeme, že

Potlesk nebude...

Ticho, prázdno

A vzadu tichý pláč...

Ale my neslyšíme...

Padá...

A s potleskem

Nikdo nepočítá...

Padá...

A končí jeden akt...

Náš život – prapodivný akt...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře