Křídla nám spálí mráz

30. leden 2011 | 21.45 |


Říká se, že je to zvláštní,
od Boha překrásný dar...
Kde je Bůh, když nejsme šťastní?
Žijeme z kouzel a čar!

"K rozletu stačí málo, jen
rozeběhnout se a pak
vyskočit, jak nejvýš dokážem´,
roztáhnout křídla jak drak..."

A když protivítr
nám plány zkazí,
změníme klidně svůj
zvolený směr...

Utíkáme,
moji drazí,
nemáme moc
na výběr...

Tam, kde rostou bez trnů růže,
lehce se přivyká,
tam jemnými tahy tuše
na papíře svět vyniká...

"Na první pohled je jasné,
že nemůžeme uniknout...
Na druhý pohled zjistíme,
že zdání nás chce oklamat..."

V zahradě rozlehlé
barevné růže jsou,
když mi dáš ruku svou,
bude nám lépe...

V zahradě rozlehlé
barevné růže jsou,
když mi dáš ruku svou,
rozkvetou...

Tam, kde rostou bez trnů růže,
snadno se zapomíná,
a celý ten zlý svět se může
rozplynout v dějinách...

A na druhé straně řeky
rostou i orchideje,
rostou tam už celé věky,
jen proto, abys natrhal je...

"A kdo jiný, když ne já,
komu, když Tobě ne?
Z citu a ze srdce,
z lásky mně svěřené...

Kdyby ne teď, tak kdy?
Navždy neporostou,
budou jen Tvoje
a ničí už nebudou..."

Tam, v zahradě barevných květů,
vůně tě omámí snáz...
užij si krátkého letu,
než křídla nám spálí mráz...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře