Cestopis života

3. prosinec 2010 | 21.38 |

"Víš, s ohněm a náboji
sis neměla hrát..."

Dětská hra se zvrtla v život,
nebezpečný pocity.
Já jsem já. Ale kdo jsi ty?

"Plamen šlehá do tváří,
zažene ten chlad,
který umím způsobit."

Jsi život nebo jen děsný sen?
Budeš odhalen?
Jsi život nebo ten, kdo nám
píše osud, když je sám

zklamán událostmi, lidmi a sny.
Píše cestopis.

"S ohněm neměla sis hrát,
věděla jsi, co přijde pak."
Cesto má, klikatá!

S tím ohněm jsem neměla si hrát,
strach by mi neuškodil.
Vůbec ne.

Naopak, naopak!
Jdu svý tmě vstříc!

Ujíždím a nestavím,
jenom plamen svic

směruje mě do dáli
a odhazuje strach.

Zapalte hranici,
já chci riskovat!

Zásobník jest vyprázdněn,
pojeď radši pryč.
Začínám mít už
trochu strach...


V dáli klikatí se cesta ještě má...
Jak bude dlouhá, co čeká nás?
Ustelu si na vavřín?

V nejlepším chci přestat
jak správný hráč.
Cestopis uzavřít.

Cesto má, trnitá,
ještě mě veď.
poznám to a ucítím
to správné "teď"...

Ujedu, uletím,
bez pozdravů.
Zatím jen tak nastíním,
jen pro představu.

Cesto má, klikatá,
ještě mě veď.
Hlavou svou prorazím
snad každou zeď.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře