Pověst

5. prosinec 2008 | 22.46 |

Dny se táhnou, ale pocit mám,

že když se na svět občas podívám,

život hrozně rychle utíká

a nejde zastavit...

Všechno krásný chci mít před sebou,

být úplně jinou, lepší osobou...

předbíhá mě ale pověst a

s tím se nedá žít...

Všechno krásný za sebou mám...

zpátky čas už nejspíš nevrátím...

svoje plus to ale má...

co jsem ztratila, už neztratím...

Předbíhá mě pověst smyšlená...

vymyslel ji někdo, kdo mě nepoznal

natolik, aby o mě mluvit směl...

a přece promluvil...

Všechno krásný za sebou mám...

možná se s tim vyrovnám...

život je o tom, mít síly víc

než jí má on sám...

Nejsem sice bez viny

a umim taky lhát,

řekni ale kdo to dneska

takhle nedělá?

Kdo nemyslí na sebe

a ne jen o prachy mu jde...

tak ten po mně může

klidně hodit kamenem...

Všechno krásný pryč už je...

snad se štěstí usměje...

snad mi někdo uvěří,

že svoje city mám...

jiná jsem a jiná se zdám...

Toť vše, co dýl jsem chtěla

říct, jen jsem nevěděla,

jak...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře