Ne s každým spím

5. prosinec 2008 | 23.08 |

Vstávám, Ty spíš

a neslyšíš...

Odcházet mě tam, kde

smutek necítím...

Odcházím vstříc...

A nevědíc

co mě čeká, co se stane?

Co Ty víš?

Odcházím vstříc světlu snad,

možná to tak vypadá,

neodcházím, usínám,

moje Slunce zapadá!

Vždyť nic není takový

jak se zprvu zdálo být,

moje srdce ledový

pokoušíš se rozmrazit...

Stačí málo

a šílenství

dotkne se Tě

a pak se ho nikdy nezbavíš...

Stačí málo,

ukáže se,

že bez šílenství

vlastně nedokážeš žít...

Na zdi obraz šílený,

jeden výkřik do tmy zněl,

jedno srdce raněný,

co už kdysi léčit chtěl's...

Jenom jedna myšlenka,

před smrtí ta poslední,

před smrtí mý svobody

kterou jsi mi ty chtěl vzít...

Usínám, nevnímám...

Odcházím, loučím se a vím,

vstávám, spíš

a moje slova neslyšíš...

Vstávám, Ty spíš

a nevidíš, kam odcházím,

kde mě hledat,

co Ty víš?


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře