Nic z toho neviděl

5. prosinec 2008 | 23.16 |

"Řeknu ti teď,

jak jsem před lety

viděl svět...

Na rozkvět

tak rád díval se...

Potom přišel

ten den, kdy

všechno se změnilo...

a zčernalo..

nebe se zatáhlo...

Když mladší

jsem byl, tak

jsem ze všeho radost měl...

A tvrdil všem,

že svět je magickej, nádhernej...

A pak přišel

ten den,

a já nic z toho neviděl,

já zcyničtěl

a na všechno

zapomněl...

Ty bys měla

Teď jít a držet se

jen mých stop...

A mít svůj cíl...

mít svůj konečný

bod...

Věř, že nic není tak,

jak se zpočátku

zdálo být...

Možná, že stačí chtít...

Stačí chtít??

Žil jsem tak jako Ty

a pak přátele opustil,

ničemu nevěřil,

netušil...

Kam řítí se má

hvězda tak strašně

nádherná...

Tak zářivá...

Tak trochu nestálá...

Zhasíná...

Když mladší

jsem byl, tak jsem

neviděl zápory,

ty mínusy,

co vždycky

mě rozbolí...

A v ten den

srdce mý začalo

proudem krvácet...

A hvězda má

začla se pomalu

vytrácet...

Byl to přesně

ten den, kdy

jsem kolem nic neviděl...

A zcyničtěl...

A trochu zapomněl...

Zkameněl...

Cit se vytratil

tam, kde jsem

zatím to nepoznal...

A bez citu

jsem jenom zašeptal...

Umíral... "

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře